|
|
Jižní Francie: Provence
10.-18. 7. 2004
Po skončení konference v proslulém univerzitním městě Montpellier teprve začalo to pravé poznávání jižní Francie, resp. Provence. V šíleném červencovém vedru jsme prošli podél mořského pobřeží národním parkem Camarque, kde moře, písečné duny, nekonečné liduprázdné pláže, slané laguny, plameňáci a slanomilná vegetace vytvářejí úžasné scenérie. Proplétali jsme se uličkami prastarého města Arles prošpikovaného římskými památkami. Přespali jsme pod mostem ... no vlastně pod obrovským starým akvaduktem (Aq. de Roquefavour), který dříve zásoboval vodou Marseille. V ostrém kontrastu překlenuje o kousek dál to samé údolí supermoderní most pro rychlovlaky TGV. Kochali jsme se pestrými trhy v Aix-en-Provence, přičemž se dalo snadno zapomenout, že jsme v Evropské unii a ne někde v Asii. Dočkali jsme se odvolání zákazu vstupu na Cézannovu horu (Montagne Sainte-Victoire, 1010 m), kam se nesmělo kvůli větru, protože ve vyprahlých borových lesích při něm hrozí nebezpečí požáru.
Kolem městečka Moustiers, nalepeného na skalním masivu, jsme se prošli typickou krajinou Provence mezi poli levandulí. Vrcholem cesty se stal jednodenní trek největším evropským kaňonem, vápencovým kaňonem řeky Verdon, od chaty la Maline do Point Sublime. I vyhlídky ze speciální vyhlídkové silnice podél kaňonu braly dech. Nakonec jsme si prohlédli slavný Avignon na řece Rhóně s Papežským palácem, polozbořeným mostem, širokými bulváry i spoustou úzkých uliček.
Do Francie a zpět jsme se dostali linkovým autobusem. Po Francii jsme už ale cestovali výhradně stopem, přičemž jsme poznali spoustu zajímavých lidí a nastopovali 550 km (složení: 1 kluk + 1 holka, průměrná čekací doba asi 15 min). Kupodivu ani domluva s Francouzi nebyla problém, jak se o nich tvrdí - většina řidičů uměla buď anglicky nebo španělsky (a velmi dobře francouzsky ...ale to jsme zas neuměli my). Na ulici a v obchodech už to však bylo horší, museli jsme se naučit něco francouzsky. Spali jsme venku pod širákem, jen 1 noc jsme platili (chata la Maline - 12 EUR). Jedli jsme, co supermarket, trh a plynový vařič dal + tři ochutnávky místní kuchyně (jídlo v restauraci min. 10 EUR). Celý týden tak přišel na necelých 100 EUR, včetně vstupenky na koridu (19 EUR)!
Mapa cesty
|
|
