všechny vystavené snímky jsou chráněny autorským zákonem
|
||
Jezero Titicaca: Copacabana | ||
---|---|---|
Velikonoce v Copacabaně |
|
na požehnání čekaly kolony aut |
|
|
copacabanská pláž |
Horca del Inca (sluneční kalendář z doby předincké) |
||
Jezero Titicaca: Isla del Sol | ||
Kordillera Real na obzoru |
|
právě zde se z vod jezera Titicaca zrodilo slunce! |
La Paz | ||
La Paz v kotlině pod horou Illimani |
tisíce hvězd/domečků |
1,5 milionu obyvatel |
|
lidová slavnost |
|
tradiční deky |
koření |
Bolivijci nedají bez koky ani ránu |
Valle de la Luna |
||
Tiwanaku | ||
Templeto Subterraneo |
|
|
Tiwanacká říše se datuje od 15. st. př.Kr. do 12. st. n.l.. V době svého rozkvětu sahala od Peru po severní Chile a ovlivňovala mnoho okolních kultur. Podle pověstí zde žil národ bílých vousatých mužů pocházejících z jezera Titicaca. | Sluneční brána (zemědělský kalendář) | Největší kamenné bloky váží desítky tun a byly sem pravděpodobně přivlečeny jen pomocí provazů a dřevěných válečků. Inkové nalezli město Tiwanaku už opuštěné. Španělé, a později Bolivijci, využívali ruiny jako zdroj stavebního kamene, proto se dodnes zachovalo jen to, co leželo hluboko pod nánosy země. |
Chacaltaya (5395 m n.m.) | ||
|
|
Na hoře Chacaltaya se nachází nejvýše položená sjezdovka světa - funguje tu malý předválečný vlek, ovšem kyslíku je málo. Až k vleku se dá vyjet autem po krkolomné kamenité cestě, proto výstup na vrchol hory trvá asi jen 1,5 h.
vlevo: kotlina La Paz pod námi uprostřed: poslední zbytek ledovce |
Trek "El Choro" | ||
|
|
|
osada Chucura (3600 m n.m.) |
|
|
stromovité kapradiny |
|
|
bromélie |
|
Trek El Choro vede po incké stezce ze sedla La Cumbre (4800 m) do osady Chairo (1200 m n.m.). Během tří dnů tak člověk na asi 70 km klesne o 3600 výškových metrů a zároveň projde všechny vegetační stupně od vysokohorské tundry po tropický prales (více v cestopisu >>). |
"Silnice smrti" z Coroica do La Paz | ||
Coroico - brána do bolivijské Amazonie |
|
|
|
tzv. "nejnebezpečnější silnice světa" byla vybudována v téměř kolmých svazích And |
|
Sucre | ||
druhé hlavní město Bolívie - tzv. Atény Jižní Ameriky |
|
zkamenělé stopy dinosaurů |
Sucre je výrazně "civilizovanější" než La Paz, z kterého jsme sem přes noc přejeli. Docela šok. Indiánky tu ani nenosí buřinky. Město působí čistě, upraveně a díky své architektuře je právem na seznamu UNESCO. |
krajina mezi Sucre a Potosí |
Bolívie má dvě hlavní města. Zatímco v La Paz sídlí parlament a vláda, Sucre je sídlem nejvyššího soudu a dalších institucí. Byla zde také v roce 1825 vyhlášena nezávislost Bolívie. |
Potosí | ||
středověké uličky hornického Potosí |
nejvýše položené město světa (4100 m n.m.) |
|
|
|
|
stříbronosný kopec Cerro Rico (4824 m) živil Španělsko přes dvě století |
v dolech dřou už i 14letí chlapci | |
kaktusy poblíž Uyuni | ||
trichocereusy ... a Lukáš |
|
oreocereusy a Ája |
dřevo mrtvých kaktusů |
Opuntia sp. |
Oreocereus sp. |
|
šedivá placička = město Uyuni |
|
Uyuni | ||
|
školáci se vrací z výletu |
|
|
|
|
na hřbitově ... |
|
... vlaků |
Salar de Uyuni | ||
těžba soli |
Isla de Pescadores |
Trichocereus atacamensis |
vrstva vody na okraji salaru |
největší solná pláň světa |
vesnička San Juan |
RN de Fauna Andina Aduardo Avaroa | ||
lama domácí | kolo se v tomhle terénu píchlo často | |
|
||
plaměňáci |
zkamenělá láva |
kamenný obr |
horské pouště jihozápadního Altiplana |
||
|
|
|
laguna Colorada (4280 m n.m.) |
||
|
geotermální pole Sol de Maňana | |
"krajina Salvadora Dalího" |
vulkán Licancabur (5960 m) |
... a autobusem dolů do Chile |