www.LukasSynek.cz cestovatelské stránky Lukáše a Aleny Synkových
O cestě |
|
| |
O nás |
|
|
| |
| |
 |
V říjnu 2008 vyšla naše kniha HEDVÁBNOU STEZKOU po stopách dávných karavan o této cestě! |
Proč Hedvábnou stezkou?
V požehnaném roce 2006 jsme projeli celou historickou trasu Hedvábné stezky. Šest měsíců jsme putovali po této legendární obchodní cestě z Istanbulu přes pestré Turecko, zvláštní Írán, rozporuplný Turkmenistán, historií dýchající Uzbekistán, velehorský Kyrgyzstán a pouštní Ujgursko až do čínského města Si-an, bývalého císařského sídla Čchang-an, kde Hedvábná stezka kdysi začínala. Posléze jsme ještě prozkoumali některé dodavatelské oblasti hedvábí ve střední a jižní Číně.
Tato slavná obchodní trasa, procházející napříč celou Asií ze Středomoří do srdce Číny, bývala ve starověku a středověku pravděpodobně nejdelší trasou, jakou se lidé ubírali. Měřila zhruba 9000 km a karavany potřebovaly na její zdolání přibližně tři roky. Jejich cestu přitom obvykle komplikovaly války, hranice, cla, loupežníci a extrémní přírodní podmínky, takže si vyžádala veliký počet obětí. Každé putování přes celou délku Hedvábné stezky představovalo významný cestovatelský výkon, a právě proto jsme se rozhodli si tuto zaniklou trasu nastudovat a ve stopách dávných karavan ji projet.
Ani dnes není její překonání bez problémů, zejména kvůli středoasijským autokratickým režimům, komplikovaným vízům či horkému podnebí, což také vysvětluje, proč se po původní trase Hedvábné stezky tolik cestovatelů nevydává. Její stovky let dlouhá historie, starobylé památky, pouštní krajiny, hory a život lidí v navzájem velmi odlišných regionech však skýtají neobyčejné možnosti poznání a za všechny ty útrapy rozhodně stojí. Předložení zpráv a fotografií z těchto pozoruhodných oblastí bylo cílem naší cesty. Ostatně Hedvábná stezka vždy bývala kromě svého obchodního významu i důležitou kulturní spojnicí mezi Východem a Západem, po níž se šířily právě informace o různých vzdálených civilizacích.
Zpráva o putování po Hedvábné stezce čili stručné shrnutí celé naší cesty
Zpráva o Hedvábné stezce - náš článek o historii, trasách, významu a současném stavu Hedvábné stezky (časopis Travel Focus, 4/2008); stáhnout pdf >>
Slideshow Hedvábná stezka (3 min) oceněná 1. cenou v soutěži Slideshow Awards 2007; přehrát >>
HEDVÁBNOU STEZKOU po stopách dávných karavan - KNIHA, kterou jsme o této cestě vydali
|
Promítání |
Aktuální termíny přednášek nejen z této cesty.
Pokud máte zájem nějaké promítání sami uvést, napište nám.
|
Mapa cesty |
Trasa
TURECKO (15. 5. 2006) - Istanbul - Bursa - Pamukkale - Konya - Kapadokye - Trabzon - Rize - pohoří Kačkar - Ani - Dogubayazit - Van - ÍRÁN (12. 6.) - Orumíje - Zandžán - Teherán - Kášán - Esfahán - pohoří Dena - Šíráz - Jazd - Garmé - Mašhad - TURKMENISTÁN (7. 7.) - Ašgabat - Merv - Darvaza - Konye-Urgenč - UZBEKISTÁN (12. 7.) - Nukus - Mujnak - Chíva - Ajaz Kala - Buchara - Samarkand - Taškent - Kokand - Fergána - Margilan - Andižan - KYRGYZSTÁN (28. 7.) - Oš - Biškek - Ala Arča - Karakol - jezero Ala Köl - Karkarské údolí - jezero Issyk Köl - Burana - Kočkor - jezero Song Köl - Biškek - Uzgen - Oš - Alajský hřbet - Sary Taš - Irkeštam - ČÍNA (29. 8.) - Kašgar - jezero Karakul - Karghalyk - Chotan - Urumči - Turfan - Tun-chuang - Ťia-ju-kuan (Jiayuguan) - Sia-che - Si-an (28. 9.)
Po dokončení Hedvábné stezky jsme ještě procestovali jihočínské provincie Sečuan (Songpan - Cheng-du - Lešan - Émei Šan (3077 m)), Junnan (Kunmíng - Lijang - soutěska Tygřího skoku - Dalí - Šaping - Šilín), Kuang-si (Nanníng, vodopády Detian, Kuejlin, Dračí hřbet, Jangšuo), plus Žluté hory (Huang Šan), Su-žou a Šanghaj (odlet 9. 11. 2006).
|
Reportáže |
Reportáže psané přímo z cesty si můžete přečíst na cestovatelském webu www.HedvabnaStezka.cz (přímé odkazy níže).
Pozor, jejich texty jsou velmi syrové, obsahují nepřesnosti a chyby (inu, psaní on-line). V průběhu roku 2007 jsme je však zkontrolovali, rozšířili a přepracovali do podoby knihy HEDVÁBNOU STEZKOU po stopách dávných karavan.
O cestě celkově
Kolik stojí Hedvábná stezka?
Zpráva o putování po Hedvábné stezce (stručné shrnutí celé naší cesty)
Zpráva o Hedvábné stezce (náš článek o historii, trasách, významu a současném stavu Hedvábné stezky v časopise Travel Focus, 4/2008); stáhnout pdf >>
|
Praktické informace |
Zde si můžete stáhnout naše praktické informace k navštíveným místům na Hedvábné stezce (doprava, vstupy, ubytování, víza, přechody hranic, tipy) platné v roce 2006.
Praktické informace vznikly jako doplněk k příslušným kapitolám naší knihy HEDVÁBNOU STEZKOU
po stopách dávných karavan.
|
Rozpočet |
Rozpočet - na 1 osobu v Kč
| doprava | Praha-Sofie (bus) | 1240 Kč | ISIC |
| Sofie-Istanbul (bus) | 620 Kč | ||
| Šanghaj-Praha (let) | 13 083 Kč | British Airways | |
| víza | Turecko | bez víza | |
| Írán | 1000 Kč | Praha | |
| Turkmenistán | 713 Kč | Teherán | |
| - vstupní poplatky | 276 Kč | ||
| Uzbekistán | 5694 Kč | Vídeň (Kaznet.cz) | |
| Kyrgyzstán | bez víza | ||
| - registrace | 37 Kč | ||
| Čína | 1035 Kč | Biškek | |
| - prodloužení víza 2x | 960 Kč | ||
| pojištění | 4313 Kč | ||
| cestování | 46 621 Kč | viz níže | |
| celkem | 75 592 Kč | za 180 dní | |
pozn:
při kurzu 1 USD = 23,0 Kč; 1 € = 29,5 Kč
nejsou zahrnuty suvenýry, fotografování, léky na cestu a věci investičního charakteru (očkování, výbava, oblečení atd.)
Cestování - na 1 osobu v USD
| Turecko | Írán | Turkmenistán | Uzbekistán | Kyrgyzstán | Čína | celkem | |
| průměr na den | 12,3$ | 9,8$ | 16,3$ | 10,4$ | 8,8$ | 12,7$ | 11,4$ |
| počet dní | 28 | 26 | 4 | 16 | 32 | 72 | 178 |
| celkem (USD) | 345$ | 255$ | 65$ | 167$ | 282$ | 914$ | 2027$ |
| - jídlo | 28% | 27% | 17% | 23% | 32% | 21% | |
| - doprava | 40% | 26% | 49% | 24% | 30% | 41% | |
| - ubytování | 24% | 32% | 25% | 45% | 29% | 21% | |
| - vstupy | 5% | 12% | 9% | 5% | 6% | 13% | |
| - internet | 2% | 2% | 0% | 3% | 2% | 3% | |
| - ostatní | 1% | 1% | 0% | 0% | 1% | 1% |
pozn.:
styl cestování - nejlevnější hotely, občas stan; jídlo v pouličních jídelnách a levných restauracích; v Turecku polovina dopravy stopem, jinak MHD, v Íránu, Turkm., Uzb. občas sdílený taxík; v Číně jsme "obešli" asi polovinu přemrštěných vstupů, internet průměrně každý 2.-3. den
dva dny ještě zabrala cesta do Istanbulu a ze Šanghaje (celkem 178+2 dní)
|
Fotogalerie |
Turecko Írán Turkmenistán Uzbekistán Kyrgyzstán Čína západ Čína jih
Prohlédně si také virtuální výstavu nejpůsobivějších snímků laděnou v retro stylu:
Hedvábná stezka v obrazech >>
|
Zvukové nahrávky a videa |
Tančící dervišové v Turecku (video): přehrát >
Turecký muezzin (zvuk): přehrát >
Vyvolávání nadháněčů na istanbulském otogaru (zvuk): přehrát >
Šílený dopravní ruch v teheránských ulicích (video): přehrát >
Imámovo náměstí v Esfahánu (video): přehrát >
Odvážná ještěrka v poušti Karakum (video): přehrát >
Hořící plynový kráter v poušti Karakum (video): přehrát >
Náměstí před Kuhna Ark v Chivě (video): přehrát >
Tyrkysové jezero Ala Köl v Kyrgyzstánu (video): přehrát >
Modlitby mnichů v tibetském klášteře Labrang (zvuk): přehrát >
Jak jsme si psali poznámky aneb Rovnost mužů a žen (video): přehrát >
Slideshow Hedvábná stezka (3 min) oceněná 1. cenou v soutěži Slideshow Awards 2007: přehrát >
|
Cesta po Hedvábné stezce v číslech |
Souhrnné údaje
délka cesty | 180 dní |
najeté kilometry | 25 000 km minimálně |
náklady na cestu | 75 592 Kč/os. (viz Rozpočet) |
hmotnost přivezených a poslaných suvenýrů, CD a tištěných materiálů | 5kg |
objem dat poslaných mailem | 90 Mb |
oblečení, které se nevrátilo (totální unošení) | 1 kalhoty, 2 trička, 1 klobouček, 3 ponožky |
spotřeba mýdla na praní | 7 ks |
psaní reportáží a deníku na kapesním počítači | 2,5 h denně |
na internetu každý | 2.-3. den |
počet nafocených snímků na filmech | 2330 |
počet nafocených snímků digitálních | 2774 |
Různá "nej" naší cesty
nejzápadnější bod | 28° v. d., Istanbul, TR |
nejvýchodnější bod | 121° v. d., Šanghaj, ČN |
nejsevernější bod | 44° s. š., Urumči, ČN |
nejjižnější bod | 22° s. š., vodopády Detian, ČN |
nejvyšší bod | 4185 m n. m., sedlo Džiptik, KG |
nejnižší bod | - 154 m n. m., Turfanská proláklina, ČN |
nejvyšší teplota | 46 °C, Merv, TKM (červenec) |
nejnižší teplota | - 1 °C, Alajský hřbet, KG (září) |
nejmilejší úředník | vízové oddělení turkmenské ambasády, Teheránu, ÍR |
nejtupější úředník | kyrgyzský pohraničník na poslední kontrole před čínskou hranicí |
nejjednodušší přechod hranic | Esendere/Sero, TR-ÍR |
nejkomplikovanější přechod hranic | Irkeštam, KG-ČN |
nejdelší přesun naráz | 23 h, Chotan-Urumči, ČN (lehátkový bus) |
nejdražší hotel | 18$/pokoj, Hotel Taškent, Nukus, UZ |
nejhorší hotel | kupodivu ten nejdražší |
největší pokoj | 10 x 5 m, Bahodir B&B, Samarkand, UZ |
nejmenší pokoj | 2,2 x 2 m, Guilin, ČN |
největší šváb v pokoji | 5 cm, Dračí hřbet, ČN |
nejkurióznější nápoj | kvašené velbloudí mléko, tzv. čal, Ašgabat, TM |
nejkurióznější jídlo | smažené larvy vážek, Dalí, ČN |
nejlepší zmrzlina | smetanová, Esfahán, ÍR |
nejhorší pivo | nealko s ananasovou příchutí, Esfahán, ÍR |
nejkrásnější východ slunce | posvátná hora Emei Shan (3077 m n. m.), ČN |
nejkrásnější západ slunce | solné jezero Ajaz Kala, poušť Kyzylkum, UZ |
největší strach | v křesle u íránského holiče |
TR = Turecko ÍR = Írán TKM = Turkmenistán UZ = Uzbekistán KG = Kyrgyzstán ČN = Čína
|
Poděkování |
Rádi bychom poděkovali
- těm, kteří nám pomohli přímo na cestě:
Hana Jelínková (tajemnice české ambasády v Teheránu), Slávek Horák, Ondra Uher a Olda Novák, Honza Chura a Martina Muchová, David Šmíd a Radka Tůmová
a spousta milých domorodců, jejichž celá jména většinou ani neznáme, ale kteří nás svezli, nechali přespat, obdarovali, poradili či jinak učinili naše cestování jednodušším a příjemnějším
- těm, kteří zpracovávali naše materiály z cesty:
Martin Kuthan (fotograf)
David Gladiš a Karel Wolf (redakce cestovatelského webu www.HedvabnaStezka.cz)
- těm, kteří nám vytvářeli velmi důležitou podporu doma:
naše rodina, Tomáš Masnica, Denisa Oulehlová, Hanka Soukupová, Olessia Baranova, Eva Lukšanová, Pavel Plevka
Naopak rozhodně neděkujeme:
Čingischánovi, Tolujovi (a ostatním mongolským hrdlořezům) a íránským taxíkářům, protože bez nich by to bylo ještě lepší
|
Stručná historie Hedvábné stezky |
Co to vlastně byla Hedvábná stezka? - článek o historii, příčinách vzniku a zániku, trasách a významu Hedvábné stezky
přehled:
3. tis. př. Kr.
v Číně se začalo vyrábět první hedvábí
domestikace velblouda dvouhrbého
6. st. př. Kr.
Zarathuštra působí v Persii
Buddha působí v jižní Asii
Konfucius působí v Číně
4. st. př. Kr.
Alexandr Veliký rozšiřuje řeckou kulturu až do Střední Asie
3. st. př. Kr.
čínský císař Čchin Š´chuang-ti poprvé sjednocuje Čínu
2. st. př. Kr.
čínský císař Wu-ti vysílá Čang Čchiena na Západ, díky tomu získává výborné koně z Fergánské kotliny a cenné informace o Západě
dynastie Chan rozšiřuje čínskou říši až k Ťan-šanu a otvírá tak obchodní cestu na Západ
1. st. př. Kr.
Římská říše se rozšiřuje na Blízký východ
král Parthské říše posílá stálé vyslance do Říma i Číny
Hedvábná stezka byla tvořena celou sítí cest
1. st. po Kr.
čínský generál Pan Čao stabilizuje oblast Tarimské pánve a vojensky zabezpečuje východní část Hedvábné stezky
Claudius Ptolemaius ve svém díle Geografia popisuje i Hedvábnou stezku
hedvábí se dostává do Říma
Ježíš Kristus působí na Blízkém Východě a křesťanství se postupně šíří po Hedvábné stezce na východ
buddhismus se šíří do střední Asie
2. st. po Kr.
první římský vyslanec je přijat čínským císařem
všechny velké říše podél Hedvábné stezky - Římská, Parthská, Kušánská a Čína - se podílejí na zabezpečení její trasy
hedvábí se v Římě stává symbolem luxusu
Římská říše se stává největším odběratelem zboží z Východu
buddhismus se dostává do Číny a ve Střední Asii vytlačuje zoroastriánství
3. st. po Kr.
hedvábné látky jsou tkány i mimo Čínu, ovšem stále jen z čínských hedvábných nití
manicheismus se šíří v Asii
4. st. po Kr.
křesťanství je uznáno oficiálním náboženstvím v Římské říši
vznikají první buddhistické jeskyně v Tun-chuangu
čínský mnich Fa Sien se vydává po Hedvábné stezce do Indie pro posvátné buddhistické spisy
5. st. po Kr.
čínská princezna provdaná za mongolského vládce pašuje s sebou vajíčka bource morušového
hedvábí se produkuje už i ve střední Asii
6. st. po Kr.
špióni byzantského císaře přivážejí do Středomoří semena moruše a vajíčka bource morušového, produkce hedvábí začíná na řeckých ostrovech
Turci migrují přes střední Asii na západ
nestoriánská odnož křesťanství se rozšířila až do Číny
7. st. po Kr.
Hedvábná stezka dosahuje svého největšího rozkvětu
Muhammad hlásá islám
Arabové dobývají střední Asii a rapidně šíří islám
8. st. po Kr.
Arabové porážejí Čínu a uchvacují technologii výroby papíru a hedvábí - první velká rána Hedvábné stezce
9. st. po Kr.
v Číně vynalezen střelný prach, kompas a výroba porcelánu
nejstarší tištěná kniha na světě vytištěna v Číně (tzv. Diamantová sútra)
10. st.
rozpad arabského impéria
export porcelánu z Číny
11. st.
křižácké výpravy se snaží zabránit šíření islámu na západ
12. st.
Čingischán sjednocuje mongolské kmeny
v Číně se používají první papírové bankovky
13. st.
Mongolové dobývají Asii a východní Evropu
Hedvábná stezka dosahuje dalšího vrcholu, poprvé a naposledy vede po území jediného státu (Mongolské říše)
Giovanni Carpini, vyslanec papeže, jako první Evropan přijat mongolským chánem
dvě výpravy bratří Polů ke dvoru Kubajchána, druhé se účastní i mladý Marco
14. st.
dynastie Ming vytlačuje z Číny Mongoly (dynastii Jüan)
Timur Lenk ovládá střední Asii
rozmach turecké Osmanské říše v západní Asii
15. st.
kvůli obsazení západní Asie Turky hledají evropští mořeplavci nové obchodní cesty do Asie
Čína se uzavírá pro cizince, přestává obchodovat po Hedvábné stezce a obchod se přesouvá na mořské cesty vedoucí až do Arábie
francouzský Lyon se stává centrem obchodu s hedvábím
konec Hedvábné stezky - obchod se definitivně přesunul z pevniny na moře
19. st.
baron Ferdinand von Richthofen poprvé používá termín "Hedvábná cesta" (die Seidenstrasse)
20. st.
archeologické expedice evropských průzkumníků Hedvábné stezky do Střední Asie a západní Číny (Hedin, Stein, Pelliot), přinášejí např. objevy buddhistických jeskyní a ruin zapomenutých pouštních měst
21. st.
někdejší trasa Hedvábné stezky se stává cílem cestovatelů a komerčního zájmu
2008 - vychází naše kniha "Hedvábnou stezkou po stopách dávných karavan :-)
|
Internetové odkazy a literatura |
Internetové stránky
Google Earth: earth.google.com
Hedvábná stezka - cestovatelský web: www.hedvabnastezka.cz
Hedvábná stezka - historie v datech: www.silk-road.com/artl/chrono.shtml
Hedvábná stezka - informace: www.silk-road.com
Hedvábná stezka - mapy a trasy: depts.washington.edu/silkroad/maps/maps.html
Hedvábná stezka - seznam literatury: hua.umf.maine.edu/China/silk.html
Írán 2001: www.sweb.cz/milan.klech
jeskyně Mo-kao: www.getty.edu/conservation/field_projects/Mo-kao
Korán: www.islamweb.cz/koran
modlitební časy muslimů: www.islamicity.com/PrayerTimes
náboženství: www.david-zbiral.cz/religionistika.htm
obrazy Střední Asie od Vasilije Vereščagina: commons.wikimedia.org/wiki/Category:Wassilij_Wassiljewitsch_Wereschtschagin
pevnost Ajaz Kala: unesdoc.unesco.org/images/0014/001482/148218m.pdf
Střední Asie: slavomirhorak.euweb.cz/centralasia.htm
UNESCO - seznam památek: whc.unesco.org
vládci a představitelé zemí světa: www.worldstatesmen.org
Wikipedia - otevřená encyklopedie: www.wikipedia.org; www.wikipedia.cz
Knihy
Brezina I., Heřmanská I.: Cesta na východ. Praha, Maťa, 1998.
Brůhová S., Brůha J.: Krásy osy zla (Írán a Jemen). České Budějovice, Jiří Brůha A+U Design, 2003.
Burke A., Elliott M., Mohammadi K.: Iran. Lonely Planet, 2004.
Černý M.: Írán - země, kam se nejezdí. Jihlava, IEC, 1998.
Cvrkal Z.: Írán. Praha, Libri, 2004.
Fairbank J. K.: Dějiny Číny. Praha, Lidové noviny, 1998.
Frolick L.: Stopy kentaurů. Praha, BB/art, 2005.
Gladiš D.: Hedvábná stezka. Praha, f&b, 2007. (Pozn. autora: do této knihy jsem přispěl aktualizací a doplněním rukopisu a několika fotografiemi.)
Gleason G.: Markets and Politics in Central Asia: Structural Reform and Political Change. London, Routledge/Curzon, 2003.
Grousset R.: The Empire of the Steppes: A History of Central Asia. Rutgers University Press, 1970.
Harper D. a kol.: China. Lonely Planet, 2005.
Hattstein M., Delius P.: Islám: umění a architektura. Praha, Slovart, 2006.
Hedin S.: S Hedinem celým světem (1. a 2. díl) . Praha, Vilímek, 1912.
Horák S.: Střední Asie mezi východem a západem. Praha, Karolinum, 2005.
Horák S.: Írán - turistický průvodce. Globus, Jindřichův Hradec, 2002. http://slavomirhorak.euweb.cz/Iran-pruvodce.pdf
Ibn Battuta M. i. A.: Cesty po Africe, Asii a Evropě, vykonané v letech 1325-1354. Praha, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1961.
Inalcik H., Quataert D. (editoři): An Economic and Social History of the Ottoman Empire, 1300-1914. Cambridge, Cambridge University Press, 1994. Kapitola Bursa and the Silk Trade.
Klíma O.: Sláva a pád starého Íránu. Praha, Orbis, 1977.
Knobloch E.: Monuments of Central Asia. London, I.B. Tauris Publishers, 2001.
Kropáček L.: Duchovní cesty islámu. Praha, Vyšehrad, 1993.
Liščák V.: Čína - Dobrodružství Hedvábné cesty. Praha, Set Out, 2000.
Mayhew B. a kol.: Central Asia. Lonely Planet, 2004.
Molavi A.: Toulky Persií. Praha, BB/art, 2004.
Nováková L., Novák P.: Dva roky po Asii (1. díl) . Třebíč, Akcent, 2003.
Partridge C. H.: Lexikon světových náboženství. Praha, Slovart, 2006.
Polo M.: Milión: O zvycích a poměrech ve východních krajích. Praha, Odeon, 1989.
Reid S.: Výpravy po moři: Cesty hedvábí a koření. Praha, Nakladatelský dům OP, 1993.
Soucek S.: A History of Inner Asia. Cambridge, Cambridge University Press, 2000.
Tauer F.: Svět islámu. Praha, Vyšehrad, 1984.
Tureček B.: Světla a stíny islámu. Praha, Knižní klub, 2007.
Uhlig H.: Hedvábná stezka. Praha, Encyklopedický dům s.r.o., 2000.
Volný Z. a kol.: Toulky minulostí světa (9.díl) . Praha, Via Facti, 2007.
Wilson P.: The Silk Roads. Surrey, Trailblazer Publications, 2003.
Wood F.: The Silk Road: two thousand years in the heart of Asia. Berkeley, University of California Press, 2003.
Yale P., Plunkett R., Campbell, V.: Turkey. Lonely Planet, 2003.
Články
Adámek H.: "Arale, bolesti naše..." - katastrofa Aralského jezera. Koktejl, duben/1999.
Adámek H.: Chiva - čekání na masového turistu. Koktejl, květen/2000.
Horák S.: Konfliktní zóny ve střední Asii. Mezinárodní politika, 9/2000. http://slavomirhorak.euweb.cz/MP92000.htm
Horák S.: Role historie v ideologiích středoasijských režimů. In: Končelík J. a kol.: Rozvoj české společnosti v Evropské unii (3. díl) . Praha, Matfyzpress, 2004. http://veda.fsv.cuni.cz/doc/KonferenceRCS/ter_horak.doc
Horák S.: Turkmenistan's Power Transfer: Welcome to Berdymuhammedov's World. Central Asia - Caucasus Analyst, January/2007.
Kment P.: Buchara - vznešená brána pouště. Navýchod, 5/2004.
Kment P.: Na dně Aralské pouště. Navýchod, 1/2004.
Kment P.: Říše černých chánů. Geografické rozhledy, 3/2004.
Lisá L., Lisý P.: Petroglyfy v kyrgyzských horách. Vesmír, 4/2007.
Masníková H.: Ferganské údolí a konfliktní hranice mezi Uzbekistánem a Kyrgyzstánem. www.svet-cloveka.com
Nebeský kámen Jade. 100+1 zahraničních zajímavostí, 18/2002.
Novák M.: Kyrgyzové vzpomínají na zlaté sovětské časy. Koktejl, 3/2003.
Petr T.: Trochu smutné království Turkmenbaši. Koktejl, duben/2005.